Vážená paní Veroniko,

    Jste dobrá recenzentka a máte cit pro akční dění při divadelních inscenacích. Bůh Vám uděl medaili za prokouknutí myšlenkového pozadí, kterému se dříve říkalo: "Co tím chtěl básník říci?" a zkoušelo se z toho.  Tato disciplína je dnes posunuta do kategorie koníčků. Jenomže, já nemám jenom koníčka, mám jich plnou stáj. Honosí se nejenom "Nobelovými cenami" za literaturu.

    Blíží se vánoční svátky, kdy by nás měla spojovat důvěra a láska. Mám sto chutí napsat o dětech a lásce, jejíž jsou jejími nejvěšími spotřebiteli. A také to udělám. Protože jsou jiné, nadčasové hodnoty. V předvečer svátku je třeba vyzdvihnout priority, které nás drží nad vodami. Proč by se člověk nestal hledačem lásky, když se zadívá do dětských očí?

     Pokračování pod úvodem.

O lásce, čistotě a míru     (Věnováno dětem na Ukrajině).

    Ta nejsladší vzpomínka

       Když nás jako miminka

          tiskla k hrudi maminka

     Nasyceni čekali jsme na pohádku

       Chtěli jsme ji každý den...nejen k svátku

     Drželi se její ruky a řekli první slovíčka

        každým dnem nás provázela její krásná písnička

          A pak nás naše maminka políbila na víčka

     Pokračování

Pokud chcete posuzovat politické představení, nestačí být sveřepou milovnicí dovadla, ale je dobré si osvojit znalosti z historie i politiky.

Pane Dvořáku, ráda se nechám poučit. Kde jsem udělala chybu?