Nekonečná konečná
Terminus je poněkud mystická hra se třemi náročnými rolemi, a jako taková stojí a padá s herci. V Celetné jsou všechny tři výkony hodně silné, ale z především z toho, co předvádí Ladislav Hampl, se tají dech. To nejisté neviňátko, které by člověk na začátku nejradši poslal domů k mamince, aby se mu něco nestalo, je totiž… ne, nebudu prozrazovat. Jděte se podívat.
Zpočátku máte dojem, že to celé je vtip. Na scéně se postupně objeví tři postavy: dívka, žena a muž. Nehrají spolu; vedou oddělené monology o svém životě. Současném a drsném. A ve verších. Ve verších?! No dobře, dobře, říkáte si. To je prostě takový úvod, za chvíli začnou mluvit normálně.
Nezačnou. Hra je důsledně ve verších celá. Nejsou to vznešené verše – nad některými výrazy, které se v nich objeví, by si klasikové zacpávali uši. Mnohem víc společného to má s rapem. Je tu sex, je tu velmi explicitní násilí. A přece… a přece…
Ženské postavy vstupují do hry s úmyslem vyvléknout se ze života, který je neuspokojuje, najít něco víc, vyléčit se z utrpěných i zasazených ran. V případě dívky je cílem láska; jenže láska může mít mnoho podob, a to i velmi nečekaných. Žena se zase vrhá na pomoc oběti násilí s odhodláním křižáckého rytíře; zašla by ale tak daleko, kdyby ji nehnaly výčitky svědomí? Muž naopak hraje svou úlohu cílevědomě. Seladon předměstských diskoték se slabostí pro cukrátka ví velmi dobře, co chce a jak to získat – nedělá to ostatně poprvé. Právě jemu je ale osud v patách nejblíž a nejkonkrétněji.
Jak ti tři vyprávějí své subjektivní příběhy o lásce, o osamělosti, o touhách, o nedorozuměních, o strachu, strhuje všechny pořád víc proud událostí, ze kterého se nedokážou vymanit, ani kdyby sebevíc chtěli – a oni navíc ani nechtějí, protože nevědí (nebo většinou nevědí), kam je žene. Ostatně takový Oidipus, když hledal příčinu thébských katastrof, taky netušil, jak to dopadne.
Zřetelným symbolem toho je velký kolotoč – jakési kolo osudu –, dominující jinak skoro prázdnému jevišti. Občas si ho postavy pohánějí samy, občas někdo jiný, ale jeho nutkavý pohyb v podstatě ovlivnit nemohou. A najednou verše v textu začnou dávat docela jiný smysl, protože to, co se na jevišti odehrává, má překvapivě hodně společného s antickou tragédií. Ty tři lidi žene osud nesmlouvavěji než Erínye a ani jeden z nich nemůže ze svého kruhu vystoupit, jen se s každou další otáčkou vracejí na stejné místo, víc a víc se blíží k nevyhnutelné závěrečné srážce. A tenhle dojem ještě zesílí, když se do textu začínají připlétat démoni, andělé a nadpřirozené události, jejichž působením se zdánlivě oddělené nitky osudů stále víc blíží k sobě, na místo, kde se protnou, přetrhnou… a zase navážou?
Představení končí něčím mezi katastrofou a katarzí. A divák má chuť ještě chvíli zůstat sedět, aby si to v hlavě pozobracel a přebral, a když se zvedne, odchází s myšlenkou, která by jazykem hry mohla znít přibližně takto: Kurva drát, to bylo dobrý divadlo.
Mark O’Rowe: Terminus, Divadlo v Celetné. Překlad Ester Žantovská, režie Marek Němec, scéna Lukáš Kuchinka, kostýmy Jana Jurčová. Hrají: Alena Doláková/Martina Prášilová, Barbara Lukešová, Ladislav Hampl. Psáno z reprízy 22. dubna 2014
Veronika Volhejnová
Bez zákona, bez morálky
Je dnes vhodná doba hrát Dona Juana? A pokud ano, jak a o čem? Režisér Michal Lang v Divadle pod Palmovkou na tuhle otázku odpovídá poměrně jednoznačně: o všech drzých a bezohledných Juanech, kterých je kolem nás víc než dost.
Veronika Volhejnová
Gala(ntní) Mozart
Do pražského Kongresového centra se na vážnou hudbu moc nechodí. I když – vážnou: on ten Mozart není tak úplně seriózní, ani když jde o dílo žánru "opera seria". A neztratí se ani v tom velikém neosobním sále.
Veronika Volhejnová
Dva živly na jednom pódiu
Kdyby se charisma dalo zavřít do plechovky a prodávat, mohl si na včerejším koncertu Cecilie Bartoli a Rolanda Villazóna v pražském Obecním domě někdo nadělat pěkné jmění.
Veronika Volhejnová
Opravdu Mrtvý dům
Uvedení poslední Janáčkovy opery Z mrtvého domu je od Národního divadla rozhodně dramaturgicky správný počin. Jestli ale současná inscenace Janáčkovi u publika pomůže nebo spíš ublíží, je otázka.
Veronika Volhejnová
Audience u královny Ivy I.
Dějiny od války po současnost v kostce, tak by se dala shrnout divadelní hra Audience u královny. Britská královna Alžběta II. v ní přijímá každý týden své ministerské předsedy, aby ji informovali o vývoji politické situace – což je na první pohled téma, které nemůže publiku mimo Británii nic říct. Až na ta nejslavnější jména (jako je třeba Margaret Thatcherová) český divák patrně britské premiéry znát nebude. Ale ono na tom překvapivě tak moc nezáleží, a největší zásluhu o to nemá autor.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 377x